"Když Johann Gutenberg v 15. století zavedl knihtisk s kovovými pohyblivými literami, knihy začaly být levnější a široce dostupné. Odhaduje se, že před objevem tiskařského lisu bylo v Evropě vytvořeno ročně jen asi 1000 různých knih. Knihtisk představoval radikální změnu, kdy jedné knihy mohly být najednou vytištěny statisíce exemplářů. Např. jen dílna Hanse Luffta, tiskaře ve Wittenbergu, vytiskla mezi lety 1534 a 1574 více než 100 000 výtisků Lutherovy bible.

Další staletí znamenaly zlepšení tiskařského lisu i současně i podmínek pro svobodu tisku postupným uvolňováním přísných zákonů cenzury. V polovině 20. století knižní produkce v Evropě byla přes 200 000 titulů ročně.

S rozvojem počítačové sazby a především digitálního tisku na konci 20. století se vydávání knih pro autory i nakladatele stává dostupnějším. Vzniká také zcela specifický obor vydávání přizpůsobených knih, tzv. osobní knihy.

Na přelomu druhého tisíciletí byl dostupný internet a rozšiřuje se elektronická kniha."

Tolik o dějinách knihy u nás ( zdroj Wikipedie), přejděme dávné rukou psané texty v kronikách, začneme u Gutenberga, protože v tu chvíli začíná i ona neopakovatelná vůně knihy, kterou čtenář přinese domů. Voní vám elektronická kniha či internet? Možná ve chvíli, kdy dojde ke zkratu a silnější povahy považují pach spálené elektroniky za vůni.

Kniha je nenahraditelná a věřme, že tady s námi bude až do konce věků.

Kniha léčí, léčí rozháranou duši, bolesti, které leckdy skrýváme, protože nedeformují naše tělo, ale naší mysl. Kniha je jedním z mála vynálezů, který přinesl více dobrého než zlého, i když byly chvíle, kdy se knihy jali sepisovat šílenci, diktátoři a existence, které dodnes děsí. Ale vždy měly navrch knihy dobré a držme palce, ať je tomu tak i nadále.

Proto jsme asi důležití i my, antikváři, knihkupci, bukinisté a všichni další, kteří za knihu bojují ze všech svých sil a stejně tak důležití jsou čtenáři, kteří po dobré knize prahnou.

Těm všem ať patří náš svět.